Co je biofilní design a proč ho potřebujete?
Veronika Surá, 16. 8. 2025
Motivem vzniku biofilního designu byla snaha usměrnit moderní architekturu a urbanismus 20. století, protože se města a budovy se stávaly čistě technickými a odpojenými od přírody (sklo, beton, klimatizace, uzavřené prostory). Ukazovalo se, že takové prostředí má negativní dopad na psychiku i fyzické zdraví lidí, kteří zažívají vyšší míru stresu, nižší produktivitu, únavu, zhoršení imunity. Současně se objevoval zájem o udržitelnost a ekologii – hledalo se, jak stavět nejen energeticky úsporné, ale i lidsky zdravé a příjemné budovy.
Biofilní design je směr v architektuře a interiérovém designu, který vychází z biofilie – přirozené lidské potřeby kontaktu s přírodou. Jeho cílem je vnášet přírodní prvky do staveb a interiérů tak, aby prostředí podporovalo zdraví, pohodu a produktivitu lidí.
Edward O. Wilson přišel s biofilií (1984) jako s vysvětlením, proč nás příroda přitahuje a proč bez ní strádáme. Wilson ve své knize Biophilia popsal, že lidé mají vrozenou potřebu spojení s přírodou. To je něco, co nejde rozporovat. Pobyt v přírodě patří mezi elementární formy duševní hygieny - pobyt a procházky, sportovní aktivity v přírodě, zahradničení nebo “forest bathing” (tzv. šinrin-joku, o kterém Dr. Qing Li napsal knížku). V návaznosti na Wilsona začali architekti a psychologové (zejména Stephen Kellert a Judith Heerwagen) řešit, jak tuto přirozenou potřebu promítnout do návrhu prostředí, a právě z toho vznikl pojem biofilní design. Prvky biofilního designu jsou vlastně dost jednoduché a lze je možná i očekávat:
- denní světlo v interiéru
- čerstvý vzduch a možnost otevírat okna
- zeleň v interiéru nebo výhled do zeleně
- aplikace přírodních materiálů, barev a textur v interiéru
- použití organických tvarů a vzorů
- přítomnost vodního prvku
- a další mechanismy, které nalezneme v přírodě - nebo jsme si je původně v přírodě vytvářeli - a které lze v designování interiérů nebo staveb aplikovat, např. vzájemné organické propojení struktur, prolínání interiéru a exteriéru, vyhlídky z urbanistického prostoru do zeleně (tzv. prospect and refuge) aj., které lze dále rozvádět
Všimla jsem si jedné věci - většinu zmíněných atributů biofilního designu najdeme u sebe doma. Naprostá většina z nás totiž žije v bytech, které jsou dostatečně prosvětlené, nejsou odkázané jen na klimatizaci, zeleň už doma často máme nebo ji vidíme z okna. Proto se mi taky v této spojitosti často vybaví, co slýchávám při úvodních konzultacích: “Chceme kanceláře vybavit rostlinami, aby to tu bylo útulnější”. A za touto frází se podle mě skrývá daleko důležitější sdělení - rozpoznávám v tom potřebu napodobit domov, tzn. bezpečný prostor.
Aplikovaný biofilní prostor totiž vede k řadě blahodárných žádoucích benefitů - zvýšení soustředěnosti, zlepšení zdravotního stavu (velký důraz je kladen při tzv. humanizaci nemocnic, koukněte tady na zdroj shromažďující benefity v lékařském prostředí), snížení stresu, zlepšení nálady až po prokázanou zkušenost, že obklopování se přírodou vede k důležitým životním hodnotám jako je udržitelný způsob života nebo právě ochrana přírody. [zdroj]
Jsou to docela zásadní jevy, které se nám odehrávají v biofilním prostředí, že ano? Jak píše Timothy Beatley ve své knize Biophilic Cities: příroda není volba, je to nezbytnost. A především v době, kdy se v globálním světě a v urbanistickém prostředí stává kontakt s přírodou o to složitější.
